Nejzazší historie outdoorového klubu Rokycany se datuje přibližně do roku 2002. Tehdy ještě nikdo z nás „netušil“ a samozřejmě i ODC Rokycany, jak jej známe dnes, zdaleka neexistoval. Zkrátka onoho léta 2002 vyrazila skupinka v průměru sedmnáctiletých adolescentů na nevinnou pouť podél řeky Berounky. Ačkoli nikdo do cíle nedorazil a nejdál…pokud mě paměť neklame…došel pouze mladý Míša Zajíčků a mé ještě mladší já, outdoorové semínko bylo zaseto a jalo se pučet v našich nechápavých myslích.

Čas šel dál, střední škola odplula jako voda a přišla další, po nekonečných třech letech, přelomová výprava, a to Slovenské Roháče. Tohoto roku (2005/2006) semínko začalo klíčit. Zima tehdy byla výtečná, z rádia hrál provokatér Nohavica svou ladovskou zimu a já se Zajdou jsme uskutečnili několik lyžařských- freeridových výjezdů do terénů jak místních Brd tak Šumavy. Tehdy poprvé vyplula na povrch myšlenka založení jakéhosi klubu nadšenců (FRC Rokycany- freeridový klub). Nicméně postupem času byl název pozměněn na dnešní ODC Rokycany. Pomalu se dostáváme k současnosti. Následoval velice vydařený přechod Šumavy, expedice do Černé Hory a další nezapomenutelné akce. Na podzim roku 2006 se k nám vrátil léta neviditelný Kuba Blažků, který je dnes jedním ze tří nejtvrdších členů jádra.

Rok 2007 již pouze navázal na předešlé úspěchy a potvrdil naše zalíbení v toulání se po lesích a usínání pod širým nebem.

Přišel slovenský Čergov. Nádherná liduprázdná oblast východního Slovenska. Tam došlo k nápadu tak zásadnímu, že zcela jistě ovlivní na dlouhou dobu…ne-li napořád…životy všech našich členů. Byla poprvé vyslovena zkratka „BHN“ („bod Honzy Nedvěda“). Vše co každý člen udělal a jaké akce se zúčastnil je hodnoceno BHNky…ať už kladnými nebo zápornými. Konečný součet udává prestiž daného jedince podle následujícího vyobrazení:

Tak jako všechno na světě se i ODC vyvíjí a s ním i systém hodnocení. Po, řekněme, zkušebním dvouletém provozu se pomalu začaly objevovat nedostatky ‘původní’ metodiky udělování BHNek alias Bodů Honzy Nedvěda a změna byla tedy nevyhnutelná. Cílem rekonstrukce bodování je motivovat všechny členy ke komplexnímu rozvoji, ocenit průkopnické skutky a naopak postihnout faktor, kdy se několikátá akce podobného ražení stává pro jednotlivce spíše rutinou než překonáváním sebe sama.

Hlavním zdrojem BHNek jsou akce, kterých se jednotliví členové ODC účastní. Po návratu z hor, lesů či ze sedel našich železných ořů se kolektivně stanoví tzv. ‘základní sazba’. Ta odpovídá počtu bodů, které by dostal člověk účastnící se takové akce vůbec poprvé, a vypovídá o náročnosti akce jako celku. Tato základní sazba je následně vynásobena koeficientem (1.0, 0.9, 0.8, 0.7 nebo 0.6), jenž odráží dosavadní zkušenosti jedince v dané oblasti. Koeficient 1.0 náleží ‘zelenáčovi’ a 0.6 ostřílenému veteránovi :-) Smyslem tohoto systému je motivovat zkušené členy k podnikání náročnějších a novátorských akcí a zároveň ocenit snahu a výkony těch méně zkušených z nás. Jeden příklad za všechny: Na cyklotour do chorvatského Splitu vyrazí mimo jiné Zajda a nový člen XY. Základní sazba je později stanovena na 5700 BHN. U Zajdy se jedná (po Korsice a Československu) o třetí velkou letní cyklovýpravu, a je mu tedy přidělen koeficient 0.8. Pan XY, jenž ještě žádnou podobnou akci neabsolvoval, obdrží koeficiet 1.0. Výsledný bodový zisk je: Zajda 5700 x 0.8 = 4560 BHN a pan XY 5700 x 1.0 = 5700BHN.

Vedle takto upravené základní sazby lze individuálně hodnotit jednotlivé významnější výkony a prohřešky, které se dále přičítají popř. odčítají od základní sazby, ale nevztahuje se na ně již zmiňovaný koeficient. Postupem času byl již vytvořen celý seznam takových skutků, jenž nám zároveň slouží jako precedens při budoucím hodnocení. Jen namátkou můžeme zmínit: vlastní výroba sněžnic (+200 BHN), oprava stanu po útoku psů (+170 BHN), vytvoření vrcholové tabule na bezejmenném vrchu (+300 BHN), ztráta buzoly (-2000 BHN), poranění se vlastní sekyrou na sólo-výletě (-300 BHN) nebo např. zapomenutí helmy ve vlaku (-100 BHN).

Specialitou jsou tzv. ‘Bonusy’, kdy se předem vyhlásí nějaký čin, po jehož splnění je danému člověku přidělen odpovídající počet bodů. Bonusem může být například uběhnutí maratonu (tj. 42,195 km) pod 4 hodiny, což odpovídá bodovému zisku 6000 BHN. Mezi další hodnocené počiny patří také uplavání 3800 m, vyvrtění ohně lučíkem, 200 km na kole za den aj., přičemž seznam bonusů se časem rozšiřuje a každý další smysluplný návrh do něj může být zařazen.

18.4.2008

Po necelém půlroce existence klubu si vám dovoluji přestavit náš vlastní klubový znak! Byl navržen v duchu ODC Rokycany. Motiv lokomotivy představuje atmosféru našich výprav- tedy to, že nás nic nezastaví a téměř vždy jsme nuceni postupovat dál co nejrychleji proti proudu času. Stopy už jen dotváří nádech divočiny, do které naše kroky vždy míří.

10.7.2008

Na světlo se vyklubala další ze skutečností, která povznáší význam našeho sdružení opět o další stupínek výše. Dále již objevitel- náš zkušenostmi opředený tvrďák Kuba Blažek alias Jimmyblazing:

"Pojem BHN alias Bod Honzy Nedvěda je v ODC již notorický známý. Není výletu, na němž by tento terminus technicus nebyl několikrát za den vysloven a dokonce už při plánování nových akcí si každý zanícený člen mlčky propočítává „kolik mu to asi tak vynese“ nebo kolik ještě chybí k dosažení další prestižnější šarže. Bohužel jsou i tací, kteří po spáchání zásadního prohřešku lomí rukama a bědují nad nemalou bodovou ztrátou. BHNka jsou prostě komplexním měřítkem  zkušeností, dovedností a outdoorového renomé všech členů.

Nutno podotknout, že tato zkratka vznikla na slovenském Čergově naprosto nezištně. Nikoho z nás tehdy nenapadl další velice hluboký význam, který je tak konzistentní s filozofií našeho klubu, že to snad ani nemůže být náhoda. Zkratka BHN totiž znamaná také ´Brinell Hardness Number(BHN)´ - volně přeloženo jednotka tvrdosti podle Brinella.